Dříve se o ty nejmenší děti starala především matka.Otec fungoval jako živitel rodiny, žena zůstávala na mateřské dovolené. Dnes není žádnou výjimkou, že se tu a tam role prostě prohodí.
Samozřejmě stále ženy na mateřské zůstávají v jednoznačné převaze, ale muž na mateřské představuje v současné době celkem standard.
Souvisí to s emancipací žen, které se stále častěji dostávají k lukrativním pracovním závazkům. Takovým, které jsou na straně jedné velmi dobře placené, ale zároveň jsou i profesně náročné, vyžaduje se průběžné profesní vzdělávání a vypadnout z toho všeho znamená profesně se pohřbít.

Pokud je žena úspěšná, je celkem pochopitelné, že touží po obojí. Po úspěšné kariéře i po dětech.
Pro takovou ženu samozřejmě není nijak obtížné zaplatit si profesionální hlídání, ale samozřejmě každá matka touží po tom, aby dítě bylo obklopeno především rodičovskou láskou, kterou nikdo nevynahradí.
 

Na mateřskou jde ten, kdo méně vydělává, no a co?

Další problém je hypotéka.Mladí manželé obvykle splácí nemalou částku za hypotéku, a proto je celkem pochopitelné, že na mateřskou jde prostě ten, kdo méně vydělává.
Z hlediska vývojové psychologie to sice není to nejlepší řešení, protože dítě v kojeneckém a batolecím věku je orientováno hlavně na matku. Každá žena i ta emancipovaná by měla poctivě zvážit, zda se chce o tyto chvíle skutečně připravit. Na druhou stranu, někdy skutečně není k zbytí a asi nelze předpokládat, že by z toho, že ho v raném dětství vychovává otec, dítě mělo trauma, nebo to nějak výrazně negativně ovlivnilo jeho zdravý vývoj. Velmi často jsou na ženy „kariéristky“ vynakládány tlaky, jak to mohla dopustit. Nikomu do toho není, je to každého věc. Tak jako jsou ženy, které pracují a nechávají dítě v péči muže, který pobírá rodičák, jsou ženy, které sice jsou na mateřské, ale čas tráví především plkáním s kamarádkami.
Každopádně vše, co umožní být ženě častěji doma, je dobré. Možnost odpracovat část dnů v měsíci jako homeoffice nebo podobná alternativní řešení.