Na louce za městem roste jeden hlavní stan a několik dalších s ohradami, které slouží pro zvířata v době, kdy nevystupují. Každý v tom mumraji ví, co má dělat, zda nosit ráhna stanu, natahovat plachtu, dávat vodu zvířatům, rozvážet po okolí plakáty lákající na jedinečné cirkusové vystoupení… Zvířata i lidé se chystají na večerní představení, kdy předvedou možné i nemožné, klaun se bude snažit Vás rozesmát, zvířata budou předvádět, co dlouho před vystoupeními trénovali se svými cvičiteli, provazochodci budou balancovat na laně ve vzduchu, k tomu stánek s různými lákadly, jako je pražená kukuřice, cukrová vata a další.

Život cirkusových lidí není vůbec hračka. Od mládí se učí nějakému z cirkusových oborů, musejí se učit i do školy, kam chodí na přezkoušení, žijí na cestách, jednou tam, jindy tady, město od města stejná dřina. Postavit šapito, postarat se o zvířata, a nacvičit své číslo, pár představení, blýskavých kostýmů, o přestávce prodávat občerstvení, praženou kukuřici a pití, potlesku a zase se postarat o zvířata, potom děti a sebe, po pár vystoupeních složit stan, připravit zvířata a vše k přepravě do dalšího města a vše znovu a znovu. Hlavně vydělat na živobytí i krmení pro zvířata, zimní ustájení, veterinární péči… A u toho všeho dodržovat stále se zpřísňující normy, týkající se především zvířat, ale i bezpečnosti lidí.
Je to business, který se také nejčastěji dědí v rodině z pokolení na pokolení, ne každý zvládne takovýto kočovný život, plný dřiny a odříkání, i když pro diváky vypadá velmi lákavě. Nezapomínejme na byrokracii, daně, poplatky a další.

Cirkusový business je tvrdá dřina a není pro každého, musíte mít toulavého a dobrodružného ducha, znát legislativu, týkající se tohoto odvětví zábavy, zvládat tvrdou práci na sobě i okolo zvířat, k tomu administrativu podle platných zákonů, plánování štace, domlouvání míst pro vystoupení a předčit konkurenci.